Pomoc při včelím bodnutí

Zajímavý článek o první pomoci při včelím bodnutí je uveden v časopise Včelařství č. 7/2013. Autorkou článku je včelařka MUDr. Jana Hajdušková.

První pomoc při bodnutí

Žihadlo po vbodnutí zůstává živým orgánem, který dále pracuje. Bodla žihadla asi ještě minutu zavrtávají žihadlo stále hlouběji do rány, které pomocí vratizoubků stále pevněji drží v pokožce. Přitom se jed z jedového váčku postupně přečerpává do rány. Čím déle je žihadlo v ráně, tím větší jsou následky. Proto je velmi důležité žihadlo z rány rychle odstranit - nejlépe, dokud se ještě neoddělilo od těla včely. Pokud žihadlo zůstane vráně, ihned je odstraňte vyškrábnutím nehtem, obráceným nožem, pinzetou apod.

Zásady první pomoci při bodnutí včelou
Pokud se nejedná o alergika a žihadlo není v jazyku, v ústech nebo v rohovce oka, pak stačí šetrně seškrábnout žihadlo, a to tak, abychom nezmáčkli jedový váček na konci žihadla a nevyprázdnili jeho obsah do rány. Místo vpichu neutralizujeme potřením cibulí, čpavkem, medem (vhodné je použít přípravek Fenistil gel, který jednak zneutralizuje včelí jed, ale zároveň i tlumí svědění i tvorbu otoku), na ránu přiložíme studený obklad (tím se sníží prokrvení a zpomalí se další reakce). Postiženému se má podat dostatek tekutin a umožnit odpočinek. Důležité je kontrolovat, zda nedochází k otoku, který by ohrozil dýchání. V takových případech je nezbytná rychlá lékařská pomoc. Většinou dojde pouze k zarudnutí kůže, jejímu svědění a otoku v místě vpichu. Tato kožní reakce může být někdy poměrně rozsáhlá - až do velikosti plochy, kterou pokryjí dvě mužské dlaně. Pokud se tato rekce odehrává jen v okolí vpichu, nejde o alergickou reakci i při jejím značném rozsahu (dopopisované velikosti dvou mužských dlaní).
Alergii na včelí žihadlo nebo včelí jed je nutno prokázat kožními testy. Pokud se alergie prokáže, je nutné postiženého vybavit průkazem alergika a léky pro nezbytnou první pomoc.
Pokud žihadla způsobí těžko snesitelné svědění (dochází k tomu občas pravděpodobně tehdy, když včela žihadlem zasáhne nervovou dráhu), zná lidová zkušenost (pro dospělé) účinný lék: skleničku rumu nebo jiného silnějšího alkoholického nápoje. Svědění zmizí během několika vteřin.

Zásady první pomoci u alergické reakce na včelí bodnutí jsou tyto:
Snažíme se rychle seškrábnutím odstranit žihadlo, postiženého odvedeme do klidné místnosti a uložíme. Místo vpichu po potření Fenistil gelem chladíme studeným obkladem. Je-li bodnutí na končetině, můžeme zatáhnout paži nebo stehno širším pruhem látky nad ranou asi na 5 minut. Potom podáme základní léky proti vzniku alergické reakce. Jde-li o dospělou osobu, podáme jednu tabletu zyrtecu a jednu tabletu medrolu (pozor, nezaměňte jej s medrinem!), kterou pacient může déle cumlat. Potom přivoláme lékařskou pomoc. Postiženého neponecháváme o samotě, stále jej sledujeme. Naše jednání by mělo být klidné, rozhodné, bez stop paniky. Jestliže jde o dítě do 10-ti let, postupujeme stejně, jen dávky léků volíme poloviční. Pokud jsme se drželi tohoto doporučení, udělali jsme pro postiženého vše, co je v silách předlékařské první pomoci. Není chybou, jestliže léky podáme tam, kde si nejsme jisti, zda jde o alergika, případně postižený dostal žihadlo poprvé a jeho jednání má hysterické rysy.
Fenistil gel lze bez receptu koupit v každé lékárně, je vhodný i na reakce po štípnutí komárem, vosou, ale i na bolestivé spáleniny po sluníčku a podobně. Na zyrtec a jemu podobné léky (např. zodac nebo claritine) nepotřebujete lékařský recept, na medrol již ano.

Včelí jed

Slouží včele k obraně před vetřelcem, který ji chce připravit o pracně sesbírané zásoby medu. A protože se včela většinou bránila proti daleko většímu tvorovi než je ona sama, musí mít tato obranná látka pro vetřelce tak nepříjemné důsledky, že obsah jediného jedového váčku jej zažene na ústup.

Včelí jed v lidském těle má skutečně hluboké účinky - na krevní tělíska a na nervový systém. Ve větší dávce dokáže hluboce ovlivnit látkovou výměnu v lidském těle. Zdravý člověk, jenž netrpí alergií na včelí jed nebo na bílkoviny včelího žihadla, se však nepříznivých účinků nemusí přehnaně obávat. Bylo prokázáno, že zdravý dospělý člověk snese najednou bez podstatné újmy na zdraví až 200 žihadel. Není-li ale v dobré zdravotní kondici, pak mu třeba i jediné žihadlo přinese přechodné problémy. To jistě na vlastní kůži poznal nejeden včelař, který je již jinak na včelí jed zvyklý, ale vpřípadě velké únavy, horka, nebo požití alkoholu i po jediném včelím žihadle mu není dobře.

Toxicita včelího jedu pro člověka
Střední smrtelná dávka (LD50) pro zdravého člověka je 2,8 mg na kg váhy ( Schumacher et al., 1989). Pro člověka vážícího 70 kg představuje 50% smrtelné riziko bodnutí asi 700 žihadel. Pro desetikilové dítě může být osudných již 90 žihadel. Uvedené počty však platí jen v případě, že postižený jedinec je jinak zdravý a není na včelí jed alergický. Propočet také počítá s tím, že do rány přejde maximální množství jedu. K přechodu z jedového váčku do rány ale dochází postupně. Některá žihadla se nevytrhnou s jedovým váčkem.

Působení včelího jedu na organismy
Včelí jed, který se dostane při vpichu žihadla do těla, způsobí popraskání buněčných membrán, stimuluje syntézu prostaglandinů a vyvolá v místě vpichu zánětlivý proces. Všechny složky čelího jedu se synergují, tj. vzájemně působí tak, že celkový účinek jedu je vyšší, než by odpovídalo izolovanému účinku jednotlivých složek. V místě vpichu pozorujeme u člověka zarudnutí pokožky a otok. Zasažený pociťuje bolest, někdy mu klesá krevní tlak. Vyšší počet žihadel má vliv i na dýchání a nervový systém.

Jak se chovat, když vás obtěžuje včela
Když už vás včela začne obtěžovat, další události v mnohém opět záleží na vašem chování. Kdo se dovede chovat u včel, dostane vždy méně žihadel, nebo se bodnutí i ubrání. Zklidníte-li své pohyby, včela často bez bodnutí odletí. Výborný manévr pro zmatení orientace včely je, když se obtěžovaný člověk protáhne nějakým keřem nebo živým plotem. Začnete-li naopak mávat rukama a ohánět se kolem, můžete si být žihadlem jisti. Praxí po určité době rozlišíte dobře jen obtěžování včelami od jasného útočného náletu. Usedne-li útočící včela na vás, nečekejte až bodne, ale zneškodněte ji přimáčknutím. I když bodne, nestačí zanechat žihadlo v ráně. Tím zabráníte hlavním důsledkům bodnutí, zavrtání žihadla hlouběji do kůže a přechodu jedu z jedového váčku do rány. Co udělat se včelou ve vlasech? Jedině energickým připlácnutím dlaní ruky včelu rozmáčknout. Zamotaná včela ve vlasech se totiž orientuje teplem pokožky, ke které se snaží dostat a pak bodne. Zpravidla není možné zamotanou včelu z vlasů vyprostit, aniž byste ji poškodili. Rychlé usmrcení je tedy vtomto případě lepší.